Slovo koshirae je odvozeno od slovesa koshiraeru (拵 え る), které se v současné době již nepoužívá. Nyní se používá výraz „tsukuru“, přičemž obě slova znamenají „vyrábět, nebo vytvářet“. Přesnější slovo je tōsō (刀 装), což je příslušenství k meči. Koshirae je určeno nejen pro funkční, ale i pro estetické účely - často identifikovalo rodinnou příslušnost. složení sady (koshirae): tsuba (záštita): mosazná zdobená - váha 95 g, průměr 70 mm Umělecké motivy na tsubách zachycují například japonské nápisy, výjevy z venkovského života, zvířecí či rostlinné motivy, ornamenty, mytická či bájná stvoření. Na zdobení se používají intarzie, letování, taušování ze zlata, stříbra, či speciálních slitin. kashira + fuchi: mosazné zdobené - váha 33 g Kashira +Fuchi jsou součástí tsuky (rukojeťi) samurajského meče. Nalezneme je nakonci rukojeti - Kashira meč ukončuje a Fuchi je umístěno před tsubou (záštita). Traduje se, že první japonský meč byl vyroben kolem roku 700 n. l. a jeho vlastnictví z počátku určovalo příslušnost k určité společenské třídě, teprve později se meč stal vojenským nástrojem. Stal se také každodenní potřebou samurajů a Ti ho nosili neustále při sobě. Tradovalo se, že v meči je ukryta válečníkova duše a ztratit meč znamenalo ztratit i právo na život.